Audio průvodceThe Walls of Istanbul

İstanbul Surları

...

Vítáme vás u příběhu istanbulských hradeb, známých jako İstanbul Surları, jednoho z nejzajímavějších a nejtrvalejších symbolů tohoto města. Představte si, že stojíte před kameny, které po téměř šestnáct století bděly nad císaři, sultány, obchodníky i celými civilizacemi.

Tyto legendární hradby začaly vznikat na začátku pátého století, kdy císař Theodosius Druhý rozšířil tehdejší Konstantinopol, dnešní Istanbul, aby ji ochránil před narůstajícími hrozbami. V průběhu času byly zdi obnovovány, opravovány i rozšiřovány dalšími byzantskými a osmanskými vládci, z nichž každý zde zanechal svou stopu. Nejimpozantněji působí takzvané Theodosiánské hradby, které se táhnou od jiskřivého Marmarského moře na jihu až ke zlatavým vodám Zlatého rohu na severu.

Když se procházíte podél jejich linie, odhalují se před vámi vrstvy dávné historie. Pevninské hradby ve své době ohromovaly – před nimi se táhl hluboký příkop, za ním stály dvě mohutné zdi a téměř sto pevných věží, které se tyčí vysoko nad okolím. Některé věže dosahují výšky téměř dvacet metrů. Zhruba každých padesát metrů vyrůstá nová věž s úzkými střílnami a prostornými místnostmi, kam se kdysi ukládaly zbraně nebo skrývaly cenosti.

Brány, jako Velká Zlatá brána nebo pevnost Yedikule, znamenaly mnohem víc než jen vstup do města – byly kulisou císařských triumfů i zoufalé obrany při obléhání. Zlatá brána, zdobená bílým mramorem a zlatými vraty, vítala císaře po slavném vítězství. V pozdějších dobách se z Yedikule stala královská pokladnice, ještě později i vězení.

Během staletí čelily hradby mnoha útokům: Peršanům, Arabům, Bulharům, křižákům i nakonec Osmanům, kteří se snažili město dobýt. V polovině patnáctého století prorazili Osmané pod vedením sultána Mehmeda Druhého hradby mohutnými děly a ukončili tím byzantskou éru a otevřeli novou kapitolu života tohoto místa.

Hradby však neovlivnily jen obranu města. Každodenní život kolem nich vzkvétal. Obchodníci, rolníci, poutníci i celé komunity žili v jejich stínu, procházeli drobnými i honosnými branami, poslouchali hlasy stráží ze strážních věží. Kameny opřádají legendy; někteří věří, že když město padlo, poslední císař zmizel přímo v hradbách a čeká, až se bude moci vrátit.

Dodnes se některé úseky hradeb vznešeně tyčí nad městem, jiné jsou ukryté pod ulicemi nebo zrekonstruované. Přítomnost hradeb je cítit v tureckém umění, poezii i každodenním životě. Opravy a restaurování stále pokračují – s pomocí nových technik i tváří v tvář výzvám moderní doby. Istanbulské hradby jsou připomínkou odolnosti, touhy i setkávání různých kultur – živý monument města, které utvářeli císaři, sultáni i obyčejní lidé.

Poslechni si tohoto a další průvodce v aplikaci