Audio průvodceHagia Sofia

Ayasofya-i Kebir Cami-i Şerifi, mezinárodně známá jako Hagia Sophia, se tyčí v samotném srdci Istanbulu, na místě, kde se zdá, že se Evropa setkává s Asií. Když vstoupíte dovnitř, vaše smysly zalije záplava dojmů – sluneční paprsky proudí vysokými obloukovými okny a třpytí se na stěnách pokrytých mramorem a mozaikami, které hrají všemi barvami drahokamů. Hlavní kupole, která se vznáší více než padesát metrů nad podlahou, působí, jako by stoupala vzhůru k nebi, nesená menšími polokupolemi a obloukovými sloupy.

Muhittin Bayram

Hagia Sophia má za sebou téměř patnáct století historie. Byla postavena jako katedrála pro křesťanskou Byzantskou říši za vlády císaře Justiniána na počátku šestého století. Tehdy šlo o největší kostel světa, prostor, kde probíhaly císařské obřady, a zároveň o vrchol tehdejšího inženýrství – ohromná kupole byla podepřena zakřivenými trojúhelníkovými částmi (pendentivy), které rozkládaly její váhu a činily stavbu výjimečně stabilní. Její styl se stal vzorem pro desítky pravoslavných chrámů i pro mnohé pozdější monumentální mešity.

Himmet Öksüzoğlu

Jak plynuly dějiny, měnilo se i využití této výjimečné stavby. Poté, co Konstantinopol v polovině patnáctého století dobyli Osmané, proměnila se katedrála v mešitu. Přibyly prvky islámské bohoslužby: čtyři štíhlé minarety, modlitební výklenek zvaný mihráb i velkolepé lustry. Křesťanské dědictví však nezmizelo – část mozaik se svatými a císaři byla pouze zakryta, nikoli zničena. Některé z těchto zářivých, zlatých a barevných mozaik se znovu objevily, když byla budova ve dvacátém století přeměněna na muzeum.

Syed Waqas Haider

Hagia Sophia tak byla jak kostelem, tak mešitou a stala se symbolem ducha i ambicí velkých říší. Byla místem korunovací císařů, modliteb dobyvatelů i místem, kde se potkávaly duchovní a umělecké tradice. Restaurovat ji během staletí pomáhali nejlepší odborníci a byly využívány nové techniky – osmanští architekti přidávali opěrné pilíře, v devatenáctém století evropští specialisté čistili a odhalovali byzantské umění a moderní turečtí experti pokračují v ochraně křesťanských i islámských prvků.

Dnes Hagia Sophia znovu slouží jako mešita, přičemž v jejích horních galeriích mohou návštěvníci objevovat muzeum. Tyto změny vyvolávají celosvětovou debatu o kulturním dědictví a identitě – což dokazuje, že síla tohoto místa stále inspiruje i rozděluje. Hagia Sophia přežila požáry, zemětřesení i politické bouře. Je víc než jen kámen a umění – je živým dokladem vrstevnaté historie Istanbulu a i dnes zůstává pozváním pro další generace, aby vstoupily dovnitř a nechaly se unést jejími tajemstvími.