Mešita Büyük Çamlıca, která se tyčí na nejvyšším vrcholu asijské části Istanbulu, nabízí úchvatné výhledy na Bospor a mnoho dalších míst za ním. Otevřela své brány na jaře roku dva tisíce devatenáct a okamžitě se stala největší mešitou v moderní turecké historii. Každý den do ní přicházejí desetitisíce lidí, ať už za modlitbou, rozjímáním nebo aby poznali její rozmanitou kulturní nabídku.
Plánování této mešity začalo už na začátku jedenadvacátého století. V rámci veřejné soutěže na architektonický návrh se rozproudila vášnivá debata o budoucnosti historického a zeleného vrchu Çamlıca. Konečný návrh propojil prvky klasické osmanské architektury, inspirované zejména slavným architektem Mimarem Sinanem ze šestnáctého století, s moderním inženýrstvím zaměřeným na odolnost proti zemětřesení.
Hlavní kupole dosahuje výšky přes sedmdesát metrů, což symbolizuje množství národů, které Istanbul v průběhu historie nazývaly svým domovem. Její průměr – téměř třicet pět metrů – zase připomíná slavný istanbulský telefonní kód. Mešitu zdobí šest štíhlých minaretů, které symbolizují šest pilířů islámské víry. Čtyři z nich dosahují výšky přes sto metrů a každý z nich připomíná jeden z klíčových středověkých bojů v tureckých dějinách.
Za podobou mešity stojí dvě ženy – architektky Bahar Mızrak a Hayriye Gül Totu –, které dbaly na to, aby byly zohledněny také potřeby žen. Výsledkem jsou například speciální vstupy, modlitební sály, zázemí pro děti i prostory pro rituální omytí.
Büyük Çamlıca není jen místem modliteb, ale i živým společenským centrem. Najdete zde velké muzeum, rozsáhlou knihovnu, konferenční sály i galerii. Tyto prostory dávají mešitě podobu významného kulturního uzlu současného Istanbulu.
Svou polohou vytváří vizuální propojení se slavnou Sulejmanovou mešitou a stává se tak novou dominantou moderního panoramatu města, zároveň však navazuje na staleté tradice. Odvážný návrh a otevřenost mešity mnoho lidí ocenilo, jiní však kritizovali její monumentálnost v místě proslulém přírodou nebo zpochybňovali využití veřejných pozemků.
Uvnitř prostupuje sluneční světlo vitrážemi na modrobílé dlaždice a obrovské koberce. Každý detail – od největšího půlměsíce na světě na špici po zářivou kaligrafii – propojuje tradici s modernou a vytváří atmosféru velkoleposti i pohostinnosti. Precizní konstrukce odolná zemětřesení dokazuje, že duch současného Istanbulu se vyznačuje úctou k minulosti, otevřeností k budoucnosti a snahou spojovat lidi napříč světem.