Audio průvodcePalác Dolmabahçe

Na břehu třpytivě modrých vod Bosporu se tyčí palác Dolmabahçe – jeden z nejvelkolepějších památek pozdní osmanské éry v Istanbulu. Jeho příběh je stejně působivý jako jeho vzhled. Před téměř dvěma sty lety zde bývala chráněná zátoka, kde kotvily císařské lodě. Později se toto místo proměnilo v královskou zahradu a nakonec zde vznikl impozantní palác, který dnes mohou navštívit lidé z celého světa.

Ogtay Gozalov

V polovině devatenáctého století nechal sultán Abdülmecid, pokrokový vládce Osmanské říše, postavit nový palác jako symbol elegance a technického pokroku Evropy. Chtěl jím nahradit tradičnější palác Topkapi a ukázat tak obrat říše směrem k moderním hodnotám. Stavba začala na počátku čtyřicátých let devatenáctého století a trvala více než deset let. Byla realizována s využitím velkého množství zlata, mramoru i vzácných dřevin a na jejím návrhu se podílela arménská architektonická rodina Balyanů, známá svým uměním spojovat východní a západní tradice.

Yishai Sulami

Rozlehlá stavba se táhne podél pobřeží v délce přibližně šesti set metrů. Její architektura uchvacuje nádherným hlavním schodištěm, rozlehlým ceremoniálním sálem pod mohutnou kopulí a stovkami bohatě dekorovaných místností. Propojuje v sobě evropský barokní, rokokový i neoklasicistní styl s tureckou estetikou. Zlacené stropy září do prostoru, v hlavních sálech visí křišťálové lustry z Čech a Francie – největší z nich váží několik tun. Podlahy pokrývají ručně tkané koberce z Hereke a v galeriích jsou vystaveny obrazy i dary z celého světa.

kyungsuk youn

Dolmabahçe ale vynikal nejen krásou, nýbrž i pohodlím – už před příchodem elektřiny byly sály osvětleny anglickými plynovými lampami a hosty zahřívalo první moderní ústřední topení. Zde se odehrávaly významné okamžiky tureckých dějin: sultáni přijímali důležité hosty, konaly se zde slavnostní ceremonie a v jedné z prostých místností trávil své poslední dny zakladatel moderní Turecké republiky Mustafa Kemal Atatürk s výhledem na moře.

Mimo hlavní budovu čekají na návštěvníky také malebné zahrady s fontánami, honosné železné brány, mešita i hodinová věž z devatenáctého století. Dochoval se zde haremlik – soukromé prostory sultánovy rodiny, rušné palácové kuchyně i turecké lázně, které dovolují nahlédnout do každodenního života obyvatel paláce.

Po zániku Osmanské říše se Dolmabahçe stal symbolem nové epochy. Od poloviny osmdesátých let dvacátého století je palác přístupný veřejnosti jako muzeum a každoročně jej navštíví více než jeden milion návštěvníků. V jeho prostorách na vás dýchne atmosféra setkání Východu a Západu i všech vrstev bohaté istanbulské historie.