Istanbul, Turecko
Na místě, kde živý potok Göksu ústí do modrých vod Bosporu, se na asijském břehu Istanbulu tiše zvedá Anadolu Hisarı, tedy Anatolská pevnost. Když tu stojíte, vidíte omšelé kamenné zdi ponořené v zeleni, obklopené dřevěnými vilami u vody a kavárnami ukrytými ve stínu stromů. Za její klidnou krásou se však skrývá minulost utvářená staletími zápasů o moc a ambicemi.
Více než před šesti sty lety, na konci čtrnáctého století, nařídil osmanský vládce Bajazid První stavbu této pevnosti. Bajazid dobře věděl, že Bospor je klíčem k Cařihradu, tehdy nejcennějšímu městu v kraji. Právě zde, v nejužším místě průlivu – širokém asi sedm set metrů – věž pevnosti střežila každou loď, která se snažila proplout mezi Černým mořem a srdcem města. Její mohutný vnitřní donjon čněl mezi vysokými vnějšími hradbami a třemi masivními strážními věžemi. V počátcích byl vstup možný pouze přes dřevěný padací most. Vojáci vystupovali po dřevěných schodech a shlíželi dolů na vodní hladinu.
O několik desetiletí později jiný velký sultán, Mehmed Druhý, Anadolu Hisarı posílil a přímo naproti, na evropském břehu, postavil pevnost Rumeli Hisarı. Společně tyto dvě sesterské pevnosti uzavřely Konstantinopoli cestu přes moře a odřízly ji od pomoci. Jejich síla určila osud starobylého města a umožnila Osmanům jeho konečné dobytí. Po tomto vítězství Anadolu Hisarı ztrácela svůj vojenský význam a začala sloužit jiným účelům – nejprve jako celnice, později jako vězení.
Během staletí pevnost přečkala bouře i období zanedbání. Silnice proťaly části jejích vnějších hradeb a část původní podoby zmizela. V posledních letech se díky rozsáhlým obnovám pod vedením města Istanbul podařilo ochránit zbytky stavby a zachovat ducha osmanské architektury v těžkých kamenných blocích a klasických tvarech zdí.
Dnes je Anadolu Hisarı srdcem kouzelné čtvrti – její hradby a sousední pobřežní vily vyprávějí příběhy dávných říší. I když interiér není přístupný veřejnosti, návštěvníci mohou procházet okolními uličkami, užívat si nábřeží a vnímat historii pod sluncem a vánkem od vody.
Pozornému oku neuniknou stopy po padacím mostě, střílnách a tlustých průchodech, kterými kdysi pospíchali vojáci. Místní říkají, že i v době, kdy z pevnosti bylo vězení, panoval zde strach kvůli její izolaci u vody. Dnes je Anadolu Hisarı tichou, silnou a klidnou památkou – živou připomínkou dramat, která se kdysi odehrávala na křižovatce světadílů.
Poslechni si tohoto a další průvodce v aplikaci
